Co pro tebe znamená návrat k BMX po téměř roční pauze způsobené zraněním?
Nikdy jsem se nepotýkal s takhle velkým zraněním, takže upřímně moc nevím, co očekávat. Na kolo se těším, ale zároveň jsem nervózní, v jaké se vrátím formě. Pokusím se být trpělivý a na špičku se vrátím krůček po krůčku. Zároveň si myslím, že jsem neukázal svůj maximální potenciál a chtěl bych dokázat víc.
Jaké momenty během rekonvalescence tě nejvíc držely u myšlenky, že se chceš vrátit na závody?
Ze začátku jsem si to tolik neuvědomoval, ale jak čas plynul, tak mi začalo docházet, jak mi závodění chybí a bez závodění si doma na gauči připadám jako nikdo. Byly to složité časy a stále jsou.
Jaké bylo sledovat MČR v Opavě jen z tribuny, zvlášť když jsi místní rodák?
Byl to divný pocit, ale sám jsem se divil, jak jsem to zvládnul. V Opavě jsem se po dlouhé době ukázal na závodech a dost lidí mi udělalo radost. Někteří přišli pro podpisy, fotky a někteří třeba jen pokecat. Tyto maličkosti mi závody dost zpříjemnily.
Jak ti startovní číslo 125 přirostlo k srdci a jaký má pro tebe význam?
Číslo jsem si vybíral hodně dávno a nechal jsem se inspirovat jedním motokrosovým závodníkem. Mělo to být číslo 25, ale to už bylo zabrané, tak jsem tam přidal jedničku. Tohle číslo pro mě nemá žádný speciální význam. Kdyby se naskytla možnost změny čísla, tak bych se této změny nebál a určitě bych ji využil. Každopádně jsem rád, když vidím u malých i větších dětí někde nalepenou samolepku s mým číslem.
Tvoříš videa a obsah z bikrosového prostředí. Co tě na tom nejvíc baví a co tě k tomu vede?
Tohle má hodně důvodů. Jeden z důvodů je strašně primitivní, ale chci, aby můj Instagram vypadal na oko prostě dobře. YouTube jsem začal dělat s tím, abych si někde uchoval nějaké vzpomínky. V poslední době přemýšlím, jak si tady u nás v bikrose vybudovat nějakou osobní značku. YouTube by mi mohl v tomhle hodně pomoct, takže přemýšlím, jak to celé alespoň trochu vylepšit. Ten největší důvod, proč tohle dělám jsou fanoušci. YouTube mi pomohl vybudovat nějakou základnu a cítím, že mám fanoušky na své straně. Na Instagram dávám příspěvky ze závodů ať se daří nebo ne, protože chci, aby lidé měli o mých výkonech nějaký přehled. Dále to beru jako promo pro nějaké sponzory, kterým moc děkuju.
Jak ti pomáhá sdílení BMX kontentu při budování podpory fanoušků?
Myslím si, že opravdu hodně. Minulý rok jsem byl strašně překvapený, jak velkou podporu jsem od fanoušků dostával, ať už se jednalo o malé závoďáky nebo dospělé. Myšlenka byla začít s něčím, co u nás nikdo moc nedělal a myslím, že se to povedlo. Díky moc všem.
Když porovnáš kondiční a jezdeckou/technickou přípravu, která z nich má podle tebe největší dopad na tvou jízdu?
Malinko větší dopad na mou jízdu má jezdecká příprava, protože čas strávený na kole se nedá nahradit a vím, že tam mám nějaké mezery. Zároveň na startu nepatřím mezi ty nejsilnější, ale naštěstí mám dobrého trenéra, který vždycky uvaří něco, co funguje.
Jak velkou roli hraje v BMX mentální odolnost a jak s ní pracuješ v tréninku i závodě?
Celkově hlava u mě hraje obrovskou roli. Když je vše, jak má být, tak v závodě jsem schopný vydat ze sebe víc jak 100 %. Když se trápím, tak ukážu na dráze max 50 % svého potenciálu. Mám sezónu, kde vám můžu ukázat moje chvílema až totální dno a naopak sezónu, kde všechno probíhalo, jak mělo. Když se vrátím do sezóny mladších juniorů, tak si ani nevzpomenu, z jakého závodu mám radost. Možná tak na MBL v Jeseníku. Z nějakého důvodu jsem si ten závod opravdu užil. Celý rok jsem se trápil a absolutně jsem si v ničem nevěřil. Projevovalo se to na startech, v mojí jízdě, prostě všude. Dospělo to až do stádia, kdy jsem na startu nechtěl ani stát a měl jsem chuť se otočit a zabalit to. Mou motivací bylo MS v USA. Začátek minulé sezóny nezačal nejlíp, ale na poslední chvíli se mi to podařilo zlomit a od Evropského Poháru v Benátkách se všechno otočilo. Podával jsem maximální výkony a na tuto sezónu jsem pyšný. No a jak s tím teda pracuju? Už jsem si na sobě odzkoušel, že chce všechno čas a trpělivost. Bylo třeba se kousnout a nevzdávat se. Někdy mám problém, že na tréninku neumím podat maximální výkon a v tu chvíli je potřeba zůstat v klidu a myslet na to, že ten výkon umím podat v závodě. Často to ale není jednoduché.
Kdo je člověk, od kterého si bereš nejvíc inspirace?
Určitě je to můj trenér Matěj Chalupný. Kdyby tento člověk nepřišel, tak už tady dávno nejsem. Dále mě inspiruje hodně motokrosových závodníků. Nekoukám se jen po úspěchu, ale snažím se inspirovat např. tím, jak kdo vystupuje na veřejnosti, nebo jaký je jeho příběh.
Co podle tebe chybí českému bikrosu, aby se přiblížil úrovni, kterou vidíš v zahraničí?
Když se zamyslím nad tím, co by pomohlo mě, tak to bude trávení času na velkých drahách. Úplně nejlepší by bylo trénovat s klukama na těch drahách častěji pohromadě.
Jaké máš plány na zimní přípravu a co podle tebe rozhodne o tom, jak vstoupíš do nové sezóny?
Můj plán je teď pomalu začít trénovat a dostat se přes zimu do normálu. Byla by škoda něco zbytečně uspěchat. Nejvíc bude rozhodovat, jak rychle doženu to, co jsem za tu dlouhou dobu ztratil.
Na jaké cíle se v nejbližším období zaměřuješ a co je pro tebe aktuálně největší výzva.
Největší výzva pro mě je přežít tohle dlouhé období a dát pravou nohu do původní kondice a konečně začít závodit na kole a sednout sem tam na motorku.
Máš něco, co bys chtěl vzkázat čtenářům?
Ještě nikam neodcházím! Po přečtení budu rád, když mi dáte na Instagram do zpráv nějakou zpětnou vazbu, jak se vám tohle líbilo.