V srpnu jste už po třetí hostili Evropský pohár BMX racingu v Benátkách nad Jizerou. Když se na závodní víkend s odstupem času ohlédneš, jak ho hodnotíš?

Jednoznačně jako vyvrcholení organizační práce členů klubu, rodičů a dobrovolníků z celého českého bikrosu, kterým patří velké poděkování. Třikrát za sebou jsme ukázali, že český bikros umí uspořádat vynikající závody na mezinárodní úrovni.

Jak náročné je takto velký závod připravit z pohledu organizace, logistiky, financí i personálního zajištění?

Náročné. První Evropský pohár dva roky zpátky byl celkem stres, některé zásadní věci se řešili za běhu, aby to vůbec proběhlo. Letos už jsme byli na většinu situací připravení, každý v týmu ví, co dělat a jak, důvěra, že vše proběhne, jak má, je velká. Finančně je to horší, nutné investice do dráhy a zázemí se jen tak tak podařilo pokrýt z dotací předchozích ročníků, letos jsme bohužel zůstali bez podpory NSA, tudíž nad dalšími ročníky visí velký otazník.

Jaká byla zpětná vazba od jezdců, klubů a fanoušků? Co nejčastěji chválili a kde bys naopak viděli prostor pro zlepšení?

Já osobně jsem hodně rád za kladné reference na profil a připravenost dráhy od jezdců, každý rok se snažíme získat zpětnou vazbu a zlepšit, co reálně zlepšit lze. Letos jsme vlastními silami provozovali i celé občerstvení a lidi v kiosku mají můj obdiv, ohlasy byly maximální a kvalita daleko předčí cokoli, co znám z jiných závodů Evropského poháru. A například v seřadišti nebo na dráze delegáti EUC nemají téměř žádnou práci, protože tam si to naši lidé organizují bezchybně. Věřím, že se to ve stejném stylu podaří i na jaře.

Přineslo pořádání Evropského poháru klubu nějaké nové příležitosti – například pro další rozvoj dráhy, spolupráci s partnery nebo zájem dětí o BMX?

Obecně uspořádání mezinárodního podniku zviditelňuje jak český bikros, tak Benátky. Klubu to přineslo především zvýšenou podporu ze strany města a svazu, bez níž by pořádání nebylo vůbec myslitelné, a zároveň tak máme možnost více zviditelnit naše partnery a sponzory.

Uvažovali jste i o pořádání Mistrovství Evropy, ale nakonec se od toho upustilo. Co bylo hlavním důvodem?

O možnosti požádat o pořádání ME jsme dlouho přemýšleli, a vlastně by to bylo skvělé vyvrcholení našeho snažení. Bohužel to vyžaduje plánování v horizontu pěti a více let, žádost by byla směřována někam do roku 2030, dříve to nejde, a to nejsme schopni finančně ani personálně garantovat.

V čem vidíš největší posun vašeho klubu za poslední roky?

Novodobá éra bikrosu v Benátkách není dlouhá, první odchovanci nyní dorostli do profesionálních kategorií, a z rodinného podniku je teď úspěšná závodní stáj, přičemž dorůstají další jezdci. Trať a zázemí se s nimi snaží držet krok, především díky obětavosti rodičů.

Co tě osobně na práci s dětmi a s klubem nejvíc baví a naplňuje?

Já to mám v několika rovinách. U nováčků je pro mě největší odměnou vidět, když je to baví. U pokročilejších kluků, jak se po všech stránkách zlepšují. A u starších mě pak už jen fascinují jejich rychlostní a technické schopnosti v ovládání kola, kterých se jim podařilo dosáhnout. Výkony dnešních dospělých závodníků a závodnic mě nepřestanou udivovat. Jsem rád, že se na tom můžu podílet.

Kromě role vedoucího klubu a trenéra jsi také příležitostný závodník. Jak se ti daří kombinovat všechny tyto role?

S civilním zaměstnáním časově jen velmi těžko, naštěstí mám celkem flexibilní práci. O závodění se v mém podání už nedá skoro mluvit. Naštěstí to není jen na mě, hlavní organizátor a administrátor je sestra, hlavní stavař a provozovatel dráhy táta, a já koučuju a tak nějak kecám do všeho.

Velkou část roku trávíš v teple u oceánu, kde se věnuješ surfování. Co tě k surfování přivedlo a čím se pro tebe stalo tak silnou součástí života?

Ja jsem se surfováním vlastně začal ve stejné době, kdy mě život přivedl po dvou dekádách zpátky k bikrosu. Ze začátku to nebyl problém, dokud Benátky nevyrostly tak, jak vyrostly. Surfing je věc, která mě drží fyzicky pohromadě, ale zároveň tak trochu únik. Jsem člověk, co má dva životy, a oba má rád.

Jak hodnotíš posun českého BMX Racingu v posledních letech a kam podle tebe směřuje jeho další vývoj?

S příchodem nové komise před, nevím, osmi lety (?), dostal český bikros nový impuls, a v zásadě ho David (bývalý předseda komise BMX, pozn. redakce) posunul technicky i organizačně do současnosti. Kvalita závodů, jezdecká základna, organizace, to všecko skokově vyrostlo. A myslím, že bude těžké to udržet, bude záležet na tom, jak se postavíme k dalším změnám.

Kde vidíš největší prostor pro zlepšení – lepší infrastruktura, práce s mládeží, finanční podpora, nebo větší medializace?

Popravdě, teď si myslím, že pokud chceme jít dál, bude potřeba přesvědčit lidi z bikrosu, jezdce, rodiče, kohokoli, kdo má chuť, ať jdou a založí bikrosový klub v jejich městě. Na pumptracku, na malé dráze, kdekoli bude organizované trénování, děti z okolí přijdou a začnou závodit, krásným příkladem jsou Milovice, a to jsou jen kousek od Benátek. Finanční podpora pro sportování mládeže se dá sehnat, informace pro nové kouče a manažery klubů se připravují. S novými talenty přijdou úspěchy, s úspěchy větší podpora pro profesionální bikros. Podmínky pro to nyní určitě jsou.

Co by podle tebe pomohlo, aby se o BMX Racingu více mluvilo a získal větší pozornost veřejnosti i médií?

Víc BMX v televizi, stream závodů a youtube kanál je určitě správný směr. V dnešní „sociální“ době by bylo potřeba, aby všichni úspěšní kluci především ze starších kategorií v sobě našli trochu „influencingu“. Natáčet, publikovat, sdílet. Ať už tím člověk žije nebo ne, je to definice mediální současnosti. Vlastně je to něco, na čem bych také měl zapracovat směrem k Benáteckému bikrosu. Český svaz cyklistiky už na tu cestu nastoupil, je na bikrosu, aby udržel tempo. Například seriál krátkých videí s výukou BMX techniky je něco, co by mohlo oslovit širší cyklistickou veřejnost apod.

Pokud bys mohl změnit jednu věc v systému domácích závodů, co by to bylo?

Rozhodně doplnit strukturu závodů o malé závody, ať tomu budeme říkat derby nebo jinak. Odpolední závod, který začátečníky nenutí jezdit z Krkonoš na Šumavu nebo Jeseníků do Znojma. Další stupeň závodů primárně pro nové jezdce.

Co tě osobně na BMX nejvíc formovalo a jaké hodnoty se snažíš předávat mladším jezdcům?

Za mě to je odpovědnost, odpovědnost za svoje úspěchy, neúspěchy, špatná i dobrá rozhodnutí. Bikros tě naučí rozhodovat se ve vteřině a zariskovat, když uvidíš možnost. Mladší jezdce se pak vedeme na trénincích k cílevědomosti. Na úspěchu se musí pracovat.